Moai: Postav si svůj sen. Pohlcující obsluhovačka na pohodové hraní
Hra Moai je sice v ledasčem příklad typické budovatelské obsluhovačky. Přívětivé ovládání a pohodová atmosféra z ní dělá zábavnou záležitost. Vyvaruje se přemíře klikání i stresu z náporu úkolů, které jako kdyby ani nešlo splnit včas. U hry přijdete na jiné myšlenky i díky pestrobarevné grafice a zasazení do atraktivních tropů.
Už samotný název perfektně vystihuje, co od této hry lze čekat, respektive o čem bude. Pod slovem „moai“ se neskrývá nic jiného než označení pro sochy obřích hlav na Velikonočním ostrově. Kultura jeho domorodých obyvatel totiž posloužila jako předloha pro celkovou atmosféru hry. Jména postav napodobují výrazy v rapanuištině a v příběhu se nenápadně mísí snad všechny vědecké teorie o důvodech, které by mohly stát za stavbou těchto obdivuhodných soch.
Hrajete za nejmenovaného moderního člověka, který ztroskotá na nejmenovaném tropickém ostrově a krátce poté je nalezen jeho domorodými, už ne tolik vyspělými obyvateli. I když na první pohled vypadají lidožravě, jsou to z většiny dobrosrdeční pacifisti, vyhlížející spásu a vyplnění dávného proroctví. Jejich kmeny vyčerpaly vzájemné půtky i nepřízeň Matky přírody, a nyní tak bojují o svou existenci. Vaším úkolem tak bude obnova zničených vesnic, zajištění zásob jídla a vyřešení řady dalších lapálií, které se cestou objeví, a že jich nebude málo.
Hra obsahuje lehoulince přes šedesát úrovní, v nichž krom stavby budov a sbírání dříví, jídla a kouzelné energie budete zahánět zlé duchy, léčit nemocné a… uplácet bandity, aby vás pustili k pořádně naplněným truhlicím. Přítomnost lapků není v takové obsluhovačce sama o sobě ničím výjimečná, trochu překvapivý je ten přístup, jaký k nim máte zaujmout. Žádné s „teroristy se nevyjednává“, ale raději k nim někoho poslat s prosíkem a tučnou motivací pro mírumilovný odchod.
Ostrov prožil v minulosti už dost násilí, takže je čas dát prostor také diplomacii. Bandité tu koneckonců ani žádné škody nepáchají. Této záškodnické role se totiž zhošťují neklidní duchové, kteří se na některých úrovních objevují v docela hojných počtech, aby strašili pracující a poškozovali výrobní budovy. Z tohohle řádění je ale naštěstí snadno vyléčíte sérií rychlých kliknutí s kouzelnou hůlkou v ruce, respektive kurzoru. Tyhle okamžiky jsou ale jediné, kdy si docela „zaklikáte“, duch se pochopitelně nedá tak snadno. A navíc lehce unikne vaší pozornosti – s největší pravděpodobností si ho bohužel všimnete až ve chvíli, kdy některým budovám začnou ubývat „životy“.
Pohodlné ovládání, díky kterému se neuklikáte
Mezi obsluhovačkami je bohužel spousta her, za jejichž hraní vám karpály rozhodně nepoděkují. V Moai se ale podařilo tohle zběsilé klikání zredukovat na úplné minimum. Přitom stačilo udělat tak málo – nastavit, aby se sběr surovin odehrál už při najetí myší, nikoliv až po kliknutí. Tím je hráč zbaven 90 % vyčerpávajícího klikání, a zbývá už jenom výstavba budov nebo zmiňované zahánění duchů.
Úkoly, které od svých dělníků potřebujete vykonat, můžete zadat postupně, abyste nad nimi měli maximální kontrolu, nebo naráz, do fronty. Pak už jen sledujete, jak domorodci běhají a dělají, co je třeba. V obsluhovačkách, kde postavičky stráví chozením hodně času, je diskutabilní, jestli se vyplatí „naházet“ úkoly do fronty (protože pak zpravidla neovlivníte, zda jej vyrazí splnit nejbližší pracovník), ale v Moai na tom příliš nezáleží. Herní plocha úrovně je malá a vesničané se pohybují svižně. V neposlední řadě je štědře nastavený i časový limit. Ten má tři mezistupně a odvíjí se podle něj také výsledné skóre úrovně, jež je reprezentováno až třemi mincemi (hvězdičkami). Pokud stihnete výzvu úrovně pokořit dříve, než vyprší první časový limit, získáte přirozeně plný počet mincí. Zmiňované mezistupně jsou pouze tak nešťastně za sebou, že pokud promeškáte první lhůtu na splnění, pravděpodobně to o fous nezvládnete ani do té druhé.
Co kdy postavit a co zbourat?
Přestože se postavičky rychle přesunují a nezdržujete se takovými trivialitami jako sběr surovin, stále je nutná špetka plánování. To se soustředí zejména na výstavbu, kterou si v pozdějších úrovních musíte alespoň zběžně promyslet, abyste nakonec mohli dosáhnout maximálního ohodnocení. Těžko říct, jestli naštěstí, nebo spíše bohužel, ale na výběr máte po většinu hry pouze ze tří budov – pole, kamenolomu a dělnické chatrče, z toho vylepšovat lze jen poslední jmenovanou. Ostatní budovy jako tržiště či sochy božstev mají své předem určené pozice a takřka nikdy nemá smysl je stavět dříve než těsně před koncem. To samozřejmě potřebu nějakého plánu snižuje. Tedy nebýt dvou věcí: obchodu a bourání.
Zatímco v některých úrovních není zapotřebí řešit, zda je k dispozici dostatek zdrojů všech surovin, v jiných jste vystaveni obtížné zkoušce. Ve vhodný okamžik musíte podniknout nákladnou opravu tržiště a začít čile obchodovat. Při výběru suroviny, která poslouží jako prostředek ke směně, ale nezapomínejte na jedno: není důležité, čeho máte početně nejvíc, ale co je nejdostupnější. Hra vás kupříkladu v úvodu úrovně zavalí dřevem, které už ale odnikud neseženete (žádnou těžbou ani sběrem). Pokud se chytíte na háček a použijete ho ke směně, ztratíte drahocenný čas při snahách ho vyobchodovat zpět.
Obdobné pastičky číhají také v základní sestavě budov, s níž začínáte hrát. Je to neuvěřitelné, ale někdy to nejlepší, co můžete s nějakou stavbou udělat, je zbourat ji. Pokud chcete uspět a získat nejvyšší počet mincí, nesmíte se ostýchat demolovat, jakmile budova produkuje něco, co už dál nepotřebujete. Může se kupříkladu stát, že začnete hrát s desíti kamenolomy, ač po první minutě jich využijete jen pět. Stavíte totiž na předdefinovaných pozicích, kterých je v každé úrovni jen omezený počet.
Obsluhovačka, která má své kouzlo
I když se tedy Moai na první pohled jeví jako průměrná obsluhovačka, jsou detaily, ve kterých se od ostatních titulů odlišuje a kterými dokáže mile překvapit. Na někoho udělá dojem už příjemně zpracované prostředí nebo četné příběhové dialogy, někdo jiný podlehne až po odhalení všech zákoutí této hry. Její úrovně jsou dobře vyváženy a v nastavení obtížnosti se najde i prostor pro běžné lidské chyby. Pokud strategie, kterou vymyslíte, není opravdu špatná, tak vám zkrátka projde i bez potřeby úroveň opakovat. Díky tomu, že ve hře můžete získat desítky trofejí a příkladný výkon odráží i sochy moai, které jsou zpočátku poničené, tak pocítíte motivaci odvádět v této obsluhovačce co nejlepší práci.
+Klady | -Zápory |
|
|
Celkové hodnocení: 87 % |