x

Seznamte se s úvodním dílem trilogie Tajemný park a záhadou zlomené desky!

Zábavní park Fairy Gate překypoval dětskou radostí, ale to bylo už kdysi. Přičiněním zubu času a dalších jevů, kterým zde půjdete po stopě, se park proměnil v pochmurné, hrůzostrašné místo. Park ani po svém uzavření však nezůstal zcela opuštěný. Jen se změnil typ návštěvníků – z dětí na nejotrlejší jedince, které snad omrzel život. Takřka každý zde totiž beze stopy zmizel.

 

Vůbec první díl Tajemného parku, nesoucí záhadný podtitul Zlomená deska, spadá stejně jako zbytek této trilogie do žánru detektivních, možná mysteriózních hledaček. Nejdete tu po krku sériovému vrahovi a nerozkrýváte jeho motiv, ale odhalujete příčiny zmizení jistého žurnalisty Johna Flattera, jenž měl napsat článek o dnes již uzavřeném zábavním parku Fairy Gate. Mladý a určitě nadějný novinář však byl natolik iniciativní, že si chtěl celé místo projít sám. Jenže jako řada ostatních, ani on se již domů nevrátil.

 

Název Fairy Gate si můžete volně přeložit třeba jako „Brána do pohádky“. Zní to přívětivě a přátelsky, že? Bejvávalo. Ať vkročíte na kteroukoliv z bezmála čtyřiceti lokací, žádná vás pozitivně nenaladí. Z kdysi rušného místa, které po sérii nevysvětlených úmrtí radnice nechala zavřít, se stal areál, jemuž se místní rádi vyhýbají. Nikdo nechce, aby město zahltily plakáty s jeho obličejem a ikonickým nápisem „Pohřešuje se“, jako v případě Johna Flattera, kvůli němuž se do parku vydáte i vy. Ale hlavu vzhůru, nikdo nechce, abyste ho našli. Stačí jen objasnit příčiny úmrtí. Co park Fairy Gate schvátí, to už nikdy nenavrátí, takže rychle dovnitř, a ještě rychleji ven. I tahle představa se však brzy zvrtne a váš pobyt se zde krapet protáhne.

 

 

Napínavá atmosféra v temném obalu a prostředí plné nástrah

Už překonat majestátní železný plot a bránu parku se ukáže jako náročný oříšek. Pokud si začátek střihnete bez průvodce hrou, který ostřílenému hráči hledaček nic nového opravdu nepřináší, tak budete chvíli zkoumat, co na těch zatím dvou dostupných lokacích udělat, abyste se dostali dovnitř. Žádný prostor na rozehřátí tu sice nedostanete, zato již v úvodu hry získáte solidní náhled na obtížnost celé hry a způsob jejího zpracování.

 

Po řadu let uzavřený areál s sebou přináší problémy a překážky, jaké se dají v neudržovaném zábavním parku čekat. Přetrhané dráty, zrezivělé panty, zarostlé vstupy, brány za řetězem… a především množství nefunkčních zábavních atrakcí, jež bude zapotřebí uvést opět do provozu prostřednictvím mini-her a nástrojů, které najdete a jejichž používání bude často spjato s velkou improvizací. U každé položky v inventáři si tak klaďte otázku, ne k čemu se obvykle používá, ale k čemu všemu a jak ji lze použít.

 

Některé překážky způsobil běh času, zatímco o jiné se postaral ten, kdo vaše počínání bude sledovat od úplného začátku až do samého konce – malý, sabotérský klaun Dudley. Zábavní park Fairy Gate totiž není tak docela opuštěný, jak se v prvních okamžicích jeví. Po přibližně třetině hry se konečně dostanete k rozkrývání pravé podstaty příběhu a z pátrání po nebohém novináři pozvolna přesedláte na hon na zlého klauna Louise a jeho věrného poskoka Dudleyho. Louise celý život frustrovalo, že jeho dovednosti nikdo náležitě neocenil. Pravda je ale taková, že jako klaun byl skutečně mizerný a toto přeceňování vlastních schopností ho nakonec připravilo o život. Duši této tragické postavy se však podařilo vybudovat si svůj vlastní paralelní svět, v němž je vše, jak si to Louis za života vysnil. Jen mu v jeho parku chybí návštěvníci. Nelze proto čekat, že vám jen tak dovolí odejít. Postará se o lstivé zvraty v příběhu a připraví záludné hádanky, s nimiž se budete hezkou chvíli trápit.

 

Bez ohledu na to, jestli se zrovna procházíte v parku Fairy Gate nebo jeho paralelní podobě, čeká vás velice pochmurné prostředí, kterému na strašidelnosti přidávají nejen různé prvky s motivem šílených klaunů, ale také Louisovy iluze nebo hudební doprovod. Ten si jede v hororové notě, jež ještě více buduje napínavou atmosféru. Pouze škoda, že jednotlivé stopy hudby hry na sebe nenavazují, takže občas si užijete leda napínavé čekání, kdy to nezáživné ticho skončí a melodie Tajemného parku se opět rozezní. Herním scenériím však nelze nic vytknout. Jak už tomu u hledaček bývá zvykem, i zde si hrají se sebemenšími detaily – když kupříkladu dostanete příležitost posvítit na tmavé místo, čekejte, že se nějaký „brouček“ dá do pohybu, aby před nenáviděným světlem utekl.

 

 

Kódy a šifry uschované v deníku

Sem tam mimo jiné narazíte na rádoby náhodný shluk symbolů či čísel, které si vaše postava automaticky zapíše do příběhového deníku pro pozdější využití. Jakmile přijdete na místo, kde je možné získaný klíč k šifře použít, hráč si musí sám vzpomenout, že podobné symboly nebo čísla již někde viděl a zalistovat v deníku. Ze strany hry neuvidíte jedinou berličku. Deník ale slouží zejména k zaznamenání více i méně důležitých okamžiků v příběhu, abyste se ve hře při každém návratu snadno zorientovali, pokud ji budete hrát s přestávkami… což vzhledem k její délce zajisté budete.

 

 

Plynulé přecházení od jedné hledačky a mini-hře ke druhé

Dlouhé hrací době dopomáhá také množství hledacích scén a hlavolamů. Na oboje totiž budete narážet často. Jejich počet je přesto vyvážený, tudíž si na jednu stranu hledání a mini-hry budete užívat, ale na stranu druhou se jich nepřejíte, protože by jich bylo až moc.

 

Scény s hledáním ukrytých předmětů se objevují na přibližně každé druhé lokaci, jíž navštívíte. To samo o sobě slibuje standardní počet míst s hledačkami, nicméně ten je ještě navýšen jejich opakováním – k některým hledacím scénkám se totiž vracíte. Předmětem hledání bývají buď malinké kousíčky jednoho předmětu nebo objekty ze seznamu s dvanácti položkami. Oba typy hledaček jsou zastoupeny ve zhruba stejné míře, a proto se opět neomrzí. Navíc jsou přehledné, tudíž je zvládnete i bez nápovědy, která se jinak dobíjí věčnost, aniž byste to mohli nějak ovlivnit. Ke vší smůle tu neexistuje nastavení obtížnosti hry.

 

Ve výběru mini-her se pak střídají jak nové hlavolamy s originálním nápadem, tak hříčky, které jako kdyby nesměly chybět v žádné hře. Ani u okoukaných mini-her však nemáte vyhráno, a to překvapivě díky návodu. Ten není formou úkolu (udělejte, spojte, přesuňte…), ale myšlenek vaší postavy. Nutno říct složitých myšlenek, které zamaskují, že jde kupříkladu o prachobyčejné spojování bodů jedním tahem.

+Klady -Zápory
  • Množství hledacích scén a mini-her
  • Detailní zpracování scenérií
  • Dlouhá hrací doba
  • Tematický hudební doprovod
  • Bez volby obtížnosti
  • Komplikovaný návod k mini-hrám
  • Příběhová videa špatné kvality
  Celkové hodnocení: 82 %

 

Hru Tajemný park můžete získat výhradně v této kolekci her: 

Více o celé kolekci se dozvíte zde

 

Stránka hry je zde.

Stránka hry

MenuX

Provozovatel webu, Špidla Data Processing, s.r.o., se sídlem Újezd 454/46, Praha 1 - Malá Strana, 118 00 , IČ: 25581775, jako správce osobních údajů, zpracovává na tomto webu cookies potřebné pro fungování webových stránek a pro analytické účely a v případě Vašeho souhlasu také pro personalizaci reklam. Přečtěte si Zásady souborů cookies.

Souhlasím