Máte problém se stažením hry? Nezoufejte. Zkuste ji stáhnout z náhradního umístění zde nebo zde.

Rok 2035... 38. dubna... Pondělí... Žádná moucha, která má alespoň trochu hmyzí důstojnosti, na tento den nikdy nezapomene. Ano, byl to den, kdy na naši malou zelenou planetu zaútočily hordy cizí havěti. Monstrózní zelené příšery týraly tři kobylky, ukradli tečky z křídel berušky, ale hlavně z planety Země unesli všechny mouchy! Některé zdroje říkají, že si s sebou vzali i medonosku, ovšem jiní to popírají a tvrdí, že to byl spíše medvěd. Můžeme se jen dohadovat... Dopřejte si skvělou rodinnou zábavu nabitou legrací a grafickými efekty. Zábava zaručena!

Britské zpravodajské služby mají důkaz, že všechny mouchy byly do mimozemské lodě uneseny kvůli svým mozkům. Přesněji řečeno, kvůli jejich absenci. Mimozemšťané totiž chtěli vědět, jak vlastně mouchy myslí, když jim tento důležitý nervový orgán chybí. Doposud provedli chirurgické odstranění mozku pouze na jediném zástupci svého druhu. Operace se ovšem nezdařila. Právě teď jsou všechny mouchy z planety Země uzavřeny v pětilitrových sklenicích a uschovány na pěti různých planetách. Ovšem muší kamarádi Jenda a Čenda měli štěstí. Spřátelili se právě s tím mimozemšťanem, jehož mozek odstranili. Ukázalo se, že je to bezva chlapík, protože mušáky propustil. 

Ve vedlejší místnosti narazili Jenda a Čenda na nejnovější model mimozemského bojového robota. Čenda se ukázal být skvělým mechanikem. Dostal se dovnitř a robota nastartoval. Jendovi, který dříve trávíval čas v pilotní kantýně, se podařilo pochopit robotův navigační systém. Svého robota nazvali Robomoucha. 

Nyní, s tak výkonným robotem ve svém arzenálu, se vydávají zachránit své hmyzí kamarády! 

Nechť je provází Síla!

Vlastnosti hry Robomoucha

• Postřehová 2D skákačka
• 20 propracovaných úrovní
• Pět různých prostředí
• Arzenál zbraní na likvidaci vetřelců
• Opravdu chytlavá hudba

Chcete se dozvědět více? Zde je recenze hry

Na hře Robomoucha je krásné, že vás bude bavit, i když je obtížná. A možná budete muset každou úroveň opakovat i desetkrát a vydřená výhra se dostaví až po dlouhých útrapách. Robomoucha se prostě nedá lacino. A právě proto stojí za to se ji pokusit zdolat! 

Ve jménu much, bzzz!

Do hry uvítá hudba, která skvěle odráží lehkovážnou a vtipnou atmosféru. Přesto, že se zád, že lépe zafunguje hlavně na děti, na ne zrovna krátký okamžik přiková k hraní i dospěláka a zvedne mu náladu. Pokud ale veselá melodie nezabere, má Robomoucha ještě jedno eso v rukávu: příběh, který je všechno, jenom ne vážný a smysluplný, obzvlášť když se točí okolo tak otravných stvoření, jakým jsou mouchy. Hmyz, který obvykle pronásledujete po celém bytě s denním tiskem v rukách a který je tak hloupý, že se prostě netrefí ven oknem otevřeným dokořán, tu je vtipně stavěn do role obětí mimozemšťanů. Ti je masově unášejí, aby je mohli studovat a zjišťovat, jak mohla Matka příroda vymyslet tak blbého tvora.

Stejně jako většina ostatních skákaček – starých i nových – ani Robomoucha nemá složitý způsob ovládání a hraní. V zásadě používáte jenom kurzorové šipky [Nahoru] a [Doprava] a občas k tomu přimáčknete i mezerník na klávesnici pro výstřel nebo některá písmena pro výměnu zbrojního arzenálu. Tímto způsobem procházíte jednotlivými úrovněmi, uspáváte mimozemšťany a převrháváte přísně střežené sklenice s mouchami, abyste je chuděry pustili na svobodu.

Navzdory tomu, jaké jsou, si ale nezaslouží být cílem krutých experimentů vetřelců z vesmíru. Hráč se tu proto stane jednou z těch inteligentnějších much, jíž se podaří vyfouknout mimozemšťanům jejich bojový skelet a obrátit ho proti nim. Během hraní pak svou postavu můžete pozorovat – je to ta moucha, co zmateně lítá uvnitř skleněné helmy. Celkem v její kůži projdete dvaceti úrovněmi, jež jsou rozděleny do pěti různých světů připomínajících planety z naší sluneční soustavy. Jakmile úroveň jednou úspěšně splníte, trvale se zpřístupní a skrz menu si ji pak můžete kdykoliv vybrat a znovu zahrát.

Zdrhejte, zelení mužíčkové!

Robomoucha dovoluje člověku udělat něco, na co má chuť během každé reklamní přestávky v televizi – pořádně tomu zelenému mužíkovi skočit na hlavu. A že tam ta podoba je! Hra se ale nevymezuje pouze na jeden typ mimozemského protivníka – poznáte jich zde několik druhů, jež se liší výzbrojí. Někteří disponují pouhou puškou nebo brokovnicí, jiní po vás budou intenzivně házet granáty nebo pálit rakety. Jejich projektilům se můžete buď vyhýbat, nebo po nich pálit zpátky a zneškodnit jak střely, tak střelce.

Omezená energie, zato velký arzenál

Nějak se ale bránit musíte. Robomoucha samozřejmě nevydrží vše a má jen omezený počet život, respektive energie. Její stav kontrolujete v pravém dolním rohu a každý skok mimozemšťanovi na hlavu nebo obdržený zásah vás o část energie připraví. A pokud se vám podaří skočit nešťastně do hluboké vody nebo do propasti, energie se vynuluje okamžitě a vám nezbude nic jiného než začít celou úroveň hrát znovu od začátku. Nic jako záchytné body, kde by se váš pokrok uložil, tu neexistuje. V nastavení hry si ale zapnout jednoduchý režim, jenž umožní vaší robomouše schytat mnohem více zásahů.

Tak či onak bývá pohodlnější využít zbraně, které lze na určitých místech najít a sebrat, a hrozby zlikvidovat z dálky, abyste se pak mohli v klidu soustředit jen na precizně prováděné skoky. Tedy pokud se nepřítel nekryje. I to totiž někteří mimozemšťani umí. A pro zbabělce už si musíte jedině dojít a vyřešit je zblízka, bez ohledu na výzbroj, kterou máte aktuálně po ruce. Máte na ně pouze 4 volné pozice, označené klávesami Z, X, C a V, kam můžete ukládat jak různé druhy zbraní, tak plášť neviditelnosti nebo raketový batoh. Stačí pouze stisknout danou klávesu a předmět se rovnou aktivuje. Jen si zaslouží výtku právě zmíněný výběr kláves – zatímco X, C a V jsou pohodlně vedle sebe, Z je v českém rozložení klávesnice úplně jinde. Vyplatí se tedy stisknutím [Shift] + [Alt] přepnout její rozložení na anglické, kdy [Y] funguje právě jako [Z], a po hraní si to přepnout zase zpátky.

Pozor na mechanické pastičky

Ufoni nejsou to jediné, po čem byste tu měli střílet, nebo se tomu alespoň vyhýbat. Uvězněné mouchy střeží také automatická děla, nástražné mini nebo salvy raket a velkých bomb. Zatímco mimozemšťan nebude líný se za vámi otočit, děla pálí stále stejným směrem a miny lze hravě přeskočit. Hbití musíte být pouze při vyhýbání se raketám, kterých je na vaší robomouchu vypáleno hned několik v jeden okamžik, takže jejich trajektorie zvládnou změnit na nebezpečnou zónu docela velkou část vzdušného prostoru.

Buďte všímaví

V této skákačce nejdete pořád jenom dopředu, jednou jednoduchou cestou. Její úrovně jsou o něco promyšlenější. Někdy kupříkladu narazíte na spínač. Ten obvykle spouští pohyblivou plošinu, jíž potřebujete k přesunu dál. Jenže jak spínač spustit? Zdánlivě snadná činnost se může proměnit v dosti obtížný úkol, stejně jako hledání místa, na které spínač působí. Někdy se proto zastavíte a pustíte se do přemýšlení, jak se do té či oné sekce úrovně dostat nebo jak spustit ten či onen spínač. Jakmile se totiž dostanete do slepé uličky, víte, že jste něco přehlédli a bude zapotřebí něco udělat. Dostat se k cílovému portálu ještě nutně neznamená konec úrovně. Procházíte ji aktivně tam a zase zpět.

Robomouchu bez problémů ji spustíte i na aktuální verzi Windows 10, aniž byste se během hraní dočkali nečekaných pádů. Zobrazí se také v pořádku i na obrazovkách s Full-HD rozlišením. Občas se akorát nevyhnete nepříjemným herním chybám, kdy se například zaseknete v textuře terénu, bez možnosti se hýbat, nebo vám zničehonic zmizí arzenál, který přitom nezbytně potřebujete pro pokračování.  Protože se ale dá každá úroveň pokořit za pár minut, nikdy kvůli takovým nešťastným chybám nepřijdete o desítky minut pokroku, který byste museli odehrát znovu.