Kdysi krásnou a životem překypující zemi postihl třeskutý mráz. Úrodná pole zapadala pod závějemi sněhu a krb v dříve teplých domovech vyhasl. Spojujte trojice stejných kamenů ve 40 pohádkových úrovních a zlomte kletbu, která tuto zimu přinesla. Nechte se pohltit působivou atmosférou i grafickým zpracováním hry Vánice, sbírejte ocenění za dobrou hru a odemkněte si všech sedm herních režimů!

Hra Vánice je:

• Spojovačka s logickými úkoly,
• Pohádkovým příběhem,
• 40 úrovněmi a 7 režimy
• A oceněními za dobré výsledky!

Chcete se dozvědět více? Zde je recenze hry

Spojovačky jsou zrovna žánr, o kterém občas zazní, že je v něčem ochuzený. Buď strádá příběh a grafika na propracovanosti nebo hraní je bohužel jedna velká rutina. Hra „Vánice“ ale má díky příběhu a silné zimní atmosféře potenciál překonat i leckterou hledačku. Nemluvě o pestrosti možností, jak tuto spojovačku lze hrát.

Díky tomu, co všechno titul „Vánice“ nabízí, je obtížné ho rozebrat skutečně do posledního šroubku a něco neopomenout. Ale pojďme to zkusit. Motiv prostředí spolehlivě vydedukujete už z názvu – i když se na vaší obrazovce nestrhne silná chumelenice, projevy nevlídné zimy jsou přesto všudypřítomné. Vydáte se totiž do pohádkového království, na které dopadla mocná kletba ledu. Z korun dříve zelených stromů přestal znít ptačí zpěv, úrodná země se změnila v led a ani nejsilnější plamen nedokázal zoufalým lidem vyhřát jejich domovy. Mrazivé běsnění přečkala jen malá dívenka, které máte pomoci rozmrazit nejen její rodiče, ale později také celou krajinu.

V základním, tedy příběhovém režimu projdete čtyřmi kapitolami, v nichž najdete vždy deset spojovacích úrovní. Každá z celkem čtyřiceti úrovní obsahuje jedinečný úkol, který v ní musíte splnit. Pokud tedy máte po krk spojovaček, jež po hráči požadují pouze získání určitého množství kamenů určité barvy nebo likvidaci všech překážek na hracím poli, tady dostanete nečekanou porci kreativity a nápadu. Cíle úrovní jsou mnohdy zaměřeny na logické myšlení hráče. Uragán vizuálních animací ze zničených kamenů tu vyměníte za pečlivě prováděné tahy, při kterých vás ale zpravidla netlačí čas. Dojem ze hry je více než pohodový, relaxační.

Pohádkově krásná atmosféra

Bylo by lživé říct, že onen relaxační dojem je způsobený lehkou obtížností hry. Splnit originální úkoly je leckdy „zabíračka“. Velkou roli v tom, proč si u této hry budete schopni odpočinout, hraje totiž její vizuální a audio zpracování. Do hlavní herní nabídky vás uvítá soundtrack, který je sice zpívaný v angličtině, nicméně své „poselství“ předá i hráči, jenž tomuto jazyku nerozumí. Pocítíte z něj smutek protagonistky příběhu, s ukrytou nadějí. Dobře zní také zvukové efekty při kliknutí nebo při aktivních animacích, takže se po čase nestávají otravnými.

Ještě více než hudba však uchvátí ilustrace a animace. Když v příběhovém režimu kliknete na tlačítko s ikonkou lidského oka, zobrazíte si tím ilustraci, jež je na pozadí, a mimo jiné tím hru pozastavíte. Obrázek se po každé úrovni mírně upraví – splněním úrovně totiž získáte předmět, který na scenérii následně máte použít. Výsledná změna se pak pochopitelně projeví i na obrázku. Ke kompletní výměně ilustrace na pozadí dochází přibližně každou třetí úroveň hry.

Tyto scenérie jsou ručně malovány a navozují pocity, jako kdybyste si prohlíželi na knižní ilustraci, jen se některé prvky hýbou, aby obrázek působil trochu živě. Uvidíte tak například vítr odfoukávat sněhovou pokrývku, plápolat oheň nebo vát dívčin plášť. Veškeré animace se drží jen těchto detailů. Příběhové scény jsou ale již formou klasického animovaného videa, takže postavy i prostředí se v nich plynule hýbe. Takto zpracovaný příběh je typický hlavně u hledaček, u spojovaček jej vídáme jen velice vzácně. Se zmiňovaným žánrem hledaček sdílí také funkci příběhového deníku, který je tentokrát v netypickém formátu: jako menu úrovní. Jak v nabídce listujete úrovněmi, tak spolu s tím listujete také stránkami, na nichž je napsán příběh. Díky této funkci se k libovolné odemčené úrovni můžete vrátit a zahrát si ji znovu.

Důvody, proč Vánici hrát znovu a znovu

Hra nenabízí jen příběhový režim, který je možné hrát znovu. Těch režimů je celkem sedm, z toho šest je určeno právě pro opakované hraní. Dávají větší prostor některým zajímavým druhům úkolů, jež potkáte během hraní příběhu, nebo přinášejí nové hříčky. Tyto volné herní režimy se odemykají postupně, buď v návaznosti na pokrok dosažený v příběhu nebo v některém z jiných volných režimů.

Ten nejzajímavější se zpřístupní již po dokončení deseti příběhových úrovní a obsahuje nové způsoby spojování. Lze zkombinovat například spojovačku s pexesem? Doteď nepředstavitelné, ale ve Vánici byly využity snad všechny nápady. Přitom princip je tak prostý – jen spojujete kameny na čtvercích, pod nimiž jsou schované obrázky. Pokud utvoříte trojice kamenů na dvou čtvercích hracího pole, pod nimiž jsou obrázky shodné, tak zmizí, ostatně jako u standardního pexesa. Skutečně jednoduchý princip, který však přináší zcela novou výzvu.

Nebo si můžete dát režim na bázi tetrisu, kdy se spojováním stejných kamenů snažíte, aby se ocelové lano nedotklo spodní hranice hracího pole. Případně můžete přijmout výzvu na splnění úrovně do určitého počtu tahů nebo chytat světlušky, jež na hracím poli představují pevnou překážku a pohybují se náhodně po celém hracím poli. Chytit je proto není ani náhodou snadné. Za vyzkoušení stojí každý režim, ač vám pravděpodobně některý z nich nesedne, protože může být příliš obtížný nebo zdlouhavý.

Různá doba plnění úrovní je něco, na co tato hra „trpí“. Ani v příběhovém režimu nedokážete odhadnout, jestli ji splníte za dvě minuty nebo až za čtvrt hodiny. U tak rozmanité škály úkolů je samozřejmě nemalé riziko, že se je nepodaří sladit všechny na přibližně stejnou obtížnost a časovou náročnost. V případě Vánice tak pozor na „ještě jednu úroveň a pak půjdu spát“. Že byla krátká předchozí úroveň, vůbec neznamená, že bude i ta příští.

Ideální pro klidný relax

Jak jsme prozradili už na začátku, spojovačka Vánice není nadupaná vizuálními efekty během hraní, to znamená, že tu nenajdete ani přehršel „ničivých“ bonusů. Ke zdárnému konci se tak musíte prokousat hlavně sami, bez pomoci „shůry“. I přestože jsou některé úrovně složité, díky pohodové atmosféře nezískáte pocit, že jste pod tlakem. S ledovým klidem budete pravděpodobně plnit i jedny z mála časově omezených úkolů, na které zde narazíte.

Nádherné ilustrace, jež doprovázejí nejen příběhový režim, a pestré úkoly však nejsou jediným lákadlem této spojovačky. Za alespoň malou zmínku stojí také řada trofejí, jež můžete získávat napříč všemi herními režimy, které Vánice nabízí, nebo průvodce hrou. Ten obsahuje stručné, přesto zcela jasné vysvětlení, jak každou úroveň splnit. Nebloudíte, nepátráte, ale můžete se soustředit jen na hru. Pokud tedy lze hře Vánice něco vytknout, tak jsou to jen naprosté detaily.