Co skrývá Stonehenge? Odhalíte prastaré tajemství?

Po celém světě se nacházejí velkolepé stavby, kdy mnohé z nich přetrvaly i přes 5 tisíc let. Nikdo přesně nezná jejich účel a leckdy ani to, jak mohly být postaveny. Jednou takovou je Stonehenge, pro Británii ikonický soubor ohromných menhirů a kamenů. Jeho mýty a legendami opředený původ přímo vybídl k vytvoření stejnojmenné hledačky, jež si snad ze záhadnosti Stonehenge také kousek odnesla.

Hra si k tomu být zajímavou částečně nakročila už tím, že si jako motiv zvolila reálný objekt, který navíc zná opravdu každý. Co si koneckonců budeme namlouvat, čisté fantasy není zrovna všem po chuti, takže když ho chcete propašovat mezi širší „obecenstvo“, jednoduše ho radši postavíte na skutečném základě. Rázem z toho máte rysově něco, co mají všichni rádi – pověst, báji, záhadnou legendu.

Stonehenge se (úspěšně) snaží být hledačkou pro každého nejen co do motivu hry, ale také co do herních prvků, kterým se ještě budeme věnovat, a jejich celkového designu. Ten přihlíží na preference občasných hráčů pro radost i těch, kteří si u hraní potřebují stanovovat nějaké vedlejší výzvy. Obtížnost je tak vcelku variabilní – hledačka vám nabídne klasické 4 režimy náročnosti, ale pokud nepostrádáte určitou dávku intuice, tak mezi nimi v praxi rozdíl moc nepoznáte. Ani nejobtížnější mód totiž není až tak drsný, že by vám znatelně ztížil dohraní.

Chaotické rozvětvení děje jako základ záhadnosti

Nejprve si vás předvolá agent britské rozvědky stylem, že se budete cítit, jako kdybyste v sámošce ukradli dva bonbóny a nyní vás čekalo 10leté vězení, a následně vás děj postaví před hlavní, vlastně také jediný, úkol – všechny je zachránit. Tím „je“ však tentokrát nebudou myšleni jen lidé na Zemi, ale i další světy. Ano, rovnou celé světy. Dějová linka na vás velmi rychle nakupí všemožnou odpovědnost, abyste se nakonec mohli stát mezigalaktickým spasitelem, nebo ztělesněním skutečného neúspěchu.

Příběh samotný vám hra předhodí víceméně po dávkách – v jednom úseku se stane úplně všechno a během dalšího máte prostor nějak zpracovat tu hromadu otazníků, které vám v hlavě naskočí a které jsou základním kamenem tajuplnosti děje. Vaše postava bude vycházet hlavně z toho, co sama vidí. Dlouho se tedy nedozví, co se děje, proč se to děje, jak se to děje a jak tomu učinit přítrž.

Jak se to v batohu kupí, tak to v něm také ubývá

Podobně jako příběh je kolísavá obtížnost hry, jíž nepřímo ovlivňuje inventář. Čím více věcí s sebou taháte, tím větší si musíte udržovat přehled. A v případě, že s sebou nosíte velké množství věcí, které navíc reálně nemáte v daný okamžik kde použít, musíte si tenhle přehled udržovat po opravdu dlouhou dobu. Ve Stonehenge se zkrátka připravte na to, že za jeden předmět leckdy dostanete další dva, takže se vám to v batohu pěkně nahromadí. Pak samozřejmě přijde chvíle, kdy použijete i tři naráz a nedostanete za něj žádný. Někdo třeba bude namítat, ale takové výkyvy efektivně rozbíjejí potenciální stereotyp a přinášejí do hry dynamiku.

Co na jedné straně složíš, to se ti na druhé posměšně rozloží

Mini-her je zde opravdu nepřeberné množství, ale mnohé z nich mají jeden společný základní rys – propojené ovládací prvky. Velkou část hlavolamů tak tvoří ty, u nichž otočíte/posunete jedním objektem, abyste si spolu s tím hnuli několika dalšími. Z téhle stránky nebude hra vaši pozornost a logické myšlení vůbec šetřit. Budiž v letních dnech plných parna útěchou, že tyto mini-hry disponují dvěma variantami obtížnosti – snadnou a obtížnou – přičemž u každého hlavolamu si tento režim volíte zvlášť. Jinak už by to klidně mohla být pořádná porce frustrace a klikání na Přeskočit.

Běžné hledačky se špetkou fantazie navíc

Kostru hledaček sice tvoří obyčejné hledání podle ne zrovna krátkého seznamu, ale přesto v tom trošku té kreativity najdeme. Zajímavé jsou zejména kombinace s dalším typem hledání – podle obrysu. Nejdříve (nebo posléze) najdete sérii předmětů podle jejich siluet, a tím hledačku buď splníte, nebo si odemknete její další fázi. Někdy si také musíte získaný předmět složit. To sice není dvakrát náročný úkon, ale nač mít vždy všechno přichystané přímo pod nos?

Do na první pohled obyčejného konceptu hledaček přinese trochu světla paradoxně tma. Už jste si zkoušeli hledat jenom s baterkou v ruce?

Bonusů o kousíček více

Na pravděpodobně nejdůležitější části bonusového obsahu sběratelské edice, tedy bonusové kapitole, toho není moc co pochválit, ani vytknout. Představuje zlatý standard s adekvátní délkou, vlastním příběhem, který kontextem vhodně navazuje na hlavní děj, a vedlejšími aktivitami (hledačkami a mini-hrami) v podobě známé z hry jako takové.

O něco větší pozornost si proto zaslouží spíše sběratelské předměty. Obvykle se honíte za jedním, nanejvýše dvěma druhy, ale tady máte ke kompletaci rovnou tři sbírky, konkrétně různých artefaktů, sošek herních postav a proměnlivých předmětů. Do toho tedy není započítána měna, za níž si pořizujete věci do dobře známého budoáru. Respektive zde do zoologické zahrady, kterou si postupně můžete zaplnit fantasy zvířaty.