Hlavní stránkaMůže získat umění srdce milované? Co myslíte?
Jindy by se nejspíše urazila, kdyby dostala obraz, který ji znázorňuje jako ohavnou zrůdu, ale tentokrát je to to poslední, co ji trápí. Po pohledu na začarované plátno se totiž touto zrůdou sama stala. Krása hlavní hrdinky se přenesla na obraz a jeho obludnost naopak zohavila její tvář.
Zvrhlé umění je typickým příkladem hledačky, která v ničem nesází jen na jednu kartu, ale snaží se hodit hráči udičku hned z několika směrů. Projevuje se to jak na rozmanitých možnostech nastavení, tak pestře zkombinované atmosféře. Výsledkem je titul, který přijme jenom vlažně jedině ten hráč, jenž vyžaduje mít tak nějak od počátků jasno v tom, jak tuhle hru vnímat a co od ní čekat. Tady je totiž lepší s dojmy počkat a raději tomu nechat volný průběh. Až na možnost hrát za dvě různé postavy je koncept hry spíše průměrný.
Nekřečovitě nastavená obtížnost
Výše naťuknutou variabilitu hry poznáte už v úvodu, kdy si volíte obtížnost, s jakou celý příběh projdete. Na výběr máte ze čtyř režimů, které jsou odstupňované pro běžné hráče – tak nějak mezi – pro lidi toužící po výzvě – a jednoho volně nastavitelného. Ten využijete zejména v situacích, kdy chcete mít hru ještě snazší než na nejsnazším z přednastavených režimů nebo sice chcete určitou výzvu, ale rádi byste, aby vám např. mapa přeci jen poskytovala nějaké informace a nebyla jenom na koukání.
Tato volně přizpůsobitelná obtížnost ale sama o sobě není mezi novějšími hledačkami nic jedinečného. Překvapí vás tak spíše dvojice tlačítek pro nastavení miniher, díky nimž můžete u každého hlavolamu zvlášť nastavit, zda bude jednoduchý, nebo těžký. Jen bohužel ne vždy tato funkce přináší viditelné zjednodušení nebo naopak ztížení. Ale v okamžiku, kdy narazíte na minihru, kterou byste jinak museli přeskočit, protože vám nesedla, se to přesto hodí.
Hlavolamy – široký výběr z osvědčených kousků
Právě minihry a hlavolamy jsou asi nejzábavnější částí hry. Krom nastavitelné obtížnosti tomu napomáhá i dosti četné a pestré zastoupení různých druhů – přesouváte, skládáte nebo přetáčíte a zabrat dostane i váš pamatovák. Většina těchto miniher bývá vyloženě logická, takže snažit se je pokořit nahodilými tahy se příliš nevyplácí.
I hledačky zabaví, byť méně
I když hledačky působí oproti hlavolamům jako jejich chudší příbuzný (vývojáři se na jejich nápaditosti a množství tolik nevyřádili), něco do sebe mají. Minimálně to, jak působí jejich scenérie – z většiny jako ohromná hromada všeho možného, která vás na první pohled vyděsí, že se v tom nikdy nezorientujete… ale na pohled druhý je tomu přesně naopak. Dají se plnit svižně, takže i když může být hledání podle seznamu nebo siluet časem trochu repetitivní, zážitek ze hry to nekazí.
Čáry, kouzla, ohavnosti a romantika
Nejzajímavější je pro změnu podání atmosféry, která si nerazí jednu určitou cestu a nebojí se kombinovat vícero prvků. I na ponurých lokacích tak můžete postřehnout tajemno a pocítit kus lásky. V některých momentech se také podařilo vytáhnout, že naděje umírá poslední. Celkové zpracování prostředí dovolí citově založeným hráčům prožít celý děj o něco více, než by to jinak bylo možné.
Přesto body za výborného ducha hry nelze udělit jenom kladné. Zatímco interiéry jsou detailně propracované, s exteriéry je to s tou bohatostí už poněkud slabší.
Pohled na děj je na vás
Asi bylo zbytečné tak rychle odhalovat hlavního záporáka i jeho motivaci, ale celkově se dá říci, že dějová linka je postavená smysluplně a nebudete se cítit oproti postavám tolik napřed, kdy vy už dávno víte, jak to celé bylo, kdežto ony zatím sotva tuší. Nicméně jak na vás bude celý příběh působit, bude na vás samotných. Jelikož je děj spíše romantický, může chladným srdcím připadat leckdy kýčovitý, i přes veškerou snahu.
Narvaná sběratelská edice
Sběratelská edice obsahuje všechno, co by se od vzorové sběratelské edice hledačky dalo čekat. To v prvé řadě znamená tři typy sběratelských předmětů – klasické přízračné (měnící se), dále obrazy a štětce, které slouží jako jakási herní měna. Můžete za ni „vylepšovat“ různá zvířátka ve zvěřinci. Kdo by např. nechtěl mít opeřeného fenka nebo udělat z obyčejného páva bájného fénixe?
Nekulhá to ani co do zpracování bonusové kapitoly. Ta otevírá vlastní, adekvátně dlouhou dějovou linku, která se sice stále drží kouzelných štětců, ale atmosféra dostála určité změny – odklonila se od té romantické stránky, ke slovu se více dostala závist a msta. Díky tomu je bonusovka ideálním protipólem k hlavní hře, který může bavit stejně nebo více, ale rozhodně ne méně.
Rychlé rozcestí:
STAŽENÍ 99 MINUTOVÉ PLNÉ VERZE HRY: klikněte sem.
STRÁNKA HRY: klikněte sem.
