Vypravte se společně s Karolínou za dobrodružstvím!

Karolína nacházela mezi hromadami odborných knih spíše nudu než vědomosti a pocit seberealizace. Jako archeoložka zkrátka měla jinou představu o svojí denní rutině. Myslela si, že bude něco zkoumat, něco dělat. Třeba hledat poklad.

Ten ale pravděpodobně najdete vy. Jen nebude mít podobu truhlice napěchované zlatem, nýbrž dokonalého zabijáka času, u kterého se obejdete bez hlubokých znalostí, soustředěnosti nebo nutnosti se něco učit. Jiný smysl než zabavit a pobavit byste u hraní této obsluhovačky hledali marně.

Jinými slovy, propracovaný příběh ani široká variabilita funkcí rozhodně nejsou vlastnosti, kterým by u Karolíny a pokladu někdo bezhlavě propadl. Přednosti této hry totiž stojí na úplně jiných základech – jednoduchém hraní a možnosti si kteroukoliv její část zahrát kdykoliv znovu.

Ještě jednu úroveň a pak půjdu spát!

Svou cestu za totální ztrátou ponětí o čase budete mít vyznačenou na mapě jakéhosi smyšleného světa. Těch skoro padesát bodů, které zde uvidíte, vám označuje jednotlivé herní úrovně.

Ty se od sebe v zásadě moc neliší. Cíle i postup splnění bývají podobné, obtížnost se zvedá jen pozvolna a těch možností, co na nich můžete dělat, tam taky moc není… tak v čem je tenhle stereotyp tak neskutečně chytlavý? V živosti a dynamice. Při obnově vesnic nebohých Tonauaků to zkrátka musí lítat, na lelkování a pomalá rozhodnutí není čas! Každou vteřinu doopravdy hrajete a nesledujete jenom pasivně obrazovku.

Budujete, neobskakujete

Žánr obsluhovaček může být sám o sobě pro leckoho dost frustrující. Nekonečné davy zákazníků, každý z nich jako časovaná bomba, kterou nesmíte zneškodnit třeba jen o milisekundu později… ne pro všechny je tohle zrovna zábava. Proto přijde vhod i taková obsluhovačka jako „Karolína a poklad“, kde sice taky hrajete o čas, ale už bez toho stresu, že jste někoho nestačili obsloužit. Tady totiž mírumilovně budujete.

To spolu nese určitou potřebu správy surovin – než se do nějakého budování můžete pustit, musíte si zajistit jídlo, dřevo, železo a zlato. Na některých mapách si ale musíte dávat pozor na dostupnost těchto surovin, obzvláště nerostných. Jejich počet není vždy neomezený, takže musíte pečlivě zvážit, jestli se fakt vyplatí tu farmu vylepšovat až na maximální úroveň. S přehnaným plýtváním můžete snadno narazit na slepou uličku, a tím pádem i nemožnost splnit některý z úkolů. 

Složíte zkoušku z time-managementu?

Tajemství vašeho úspěchu ale bude tkvět taky ve správném nasazení pracovníků. Jejich počet je limitovaný velikostí náčelnické chatrče, takže posílat je plnit momentálně zbytečné rozkazy (například sklízet úrodu, když jídla máte plno) vás může stát drahocenné minuty, což se vám nakonec negativně projeví na skóre.

I když ale uděláte v rozhodování nějakou tu chybičku, neznamená to automaticky konec. Než se váš člověk pustí do práce, můžete ho z cesty odvolat, nebo pustit jeden z bonusů. Ty výrazně urychlují chůzi a pracovní úkony, takže si tím můžete vytvořit větší prostor pro chyby. Tahle hra vážně nechce, abyste se u ní strhli.