Hlavní stránkaHRA S ČASEM – HLEDAČKA, KTERÁ ODHALÍ TAJEMSTVÍ MINULÝCH ÉR
Cestování časem? Splněný sen všech milovníku sci-fi a šílených vědců je námětem hledačky Hra s časem. Nové herní dobrodružství nás provede hned několika érami, nabídne hledání skrytých předmětů, minihry a ve sběratelské edici i bonusový obsah. Jak se hra povedla? Zazářila, nebo by se radši měla propadnout skrz časový portál do propadliště dějin?
Příběh začíná v okamžiku, kdy se detektiv (hráč) dozvídá informaci, že se jeho kolega, jenž pátral po podivných artefaktech, přestal ozývat. Prvním úkolem je tedy zkontrolovat jeho dům. Velmi brzo zjistíme, že kolega detektiv objevil hodiny času. Jejich prostřednictvím se v průběhu hry přeneseme do tří časových období – antiky, středověku a renesance.
Čtyři kapitoly: každá v jiné časové rovině
Hra nabízí čtyři herní módy s klasickým odstupňováním náročnosti hraní (zvýrazněné oblasti, zrychlené/zpomalené dobíjení tlačítek nápověda, přeskočit atd.). Délka hry je dost slušná, rozhodně nadprůměrná; čas strávený hraním bude hodně záležet na zvoleném herním módu. Sběratelská edice pak obohacuje příběh o další bonusovou kapitolu, která délku hraní samozřejmě ještě prodlužuje.
Děj je rozdělen na čtyři části – náš svět a světy zmíněných historických ér, do kterých se postupně přesouváme. Každá část obsahuje do deseti lokací, mezi kterými se prochází tam a zpátky, nicméně po splnění úkolů v jedné časové rovině, pokračujeme do jiné a do té předchozí už se nemůžeme vrátit.
Nepříliš jasné pojetí žánru
Grafické zpracování působí pěkně a nápaditě. Tím, že se příběh odehrává v různých historických dobách, nabízí hra velmi rozmanité lokace a spoustu příležitostí k zajímavým vizuálním kreacím.
Osobně vnímám jako nepříliš šťastné, že se tvůrci tak úplně nerozhodli, jestli chtějí vytvořit reálně působící prostředí, nebo čistokrevnou fantasy. Začátek příběhu se odehrává v našem světě, který má velmi reálné kulisy, a první část, která zavede děj do antiky, taktéž vypadá poměrně uvěřitelně, neboť obsahuje minimum magických prvků a je situována do města po přírodní katastrofě, které by mohlo být třeba Pompejemi. V polovině hry však dochází ke zlomu. Zatímco hráč může očekávat, že ve třetí části se podívá na nějaký rytířský turnaj a ve čtvrté třeba do renesanční Florencie, začnou se mu obrazovkou míhat draci, dryády a létající ostrovy osazené tchořím lidem. Je škoda, že když už se autoři rozhodli použít cestování časem a zvolili zajímavé časové éry, nevyužili možnost nabídnout hráči skutečné atraktivní kulisy našeho světa.
Zábavné zpracování hledaček
Hledačky jsou velmi rozmanité. Hledá se podle seznamu, podle siluety, pátrá se po měnících se předmětech či po několika věcech stejného druhu. Někdy je třeba k nalezení předmětů udělat více kroků. Hledačky mají většinou jednodušší úroveň, stačí klikat jen tak nazdařbůh (za což nepřichází žádná penalizace) a skoro pokaždé se trefíme do některého z hledaných předmětů. Hledacích úkolů obsahuje Hra s časem tak akorát – je jich dost, aby nás zabavily, ale ne příliš mnoho, aby otravovaly na každém kroku.
Co do originality lokací, v nichž se hledačky nacházejí, má Hra s časem poměrně nevyrovnanou úroveň. Některé grafické zpracování hledaček je naprosto netypické, nápadité a zábavné (prohledávání kapes, pátrání po předmětech ukrytých mezi létajícími ostrovy…), objevují se ale i nudnější úkoly, které jsou si velmi podobné a ničím nezaujmou. Pokud hráč netouží po hledání ukrytých předmětů, může si místo toho zahrát spojovačku. Mezi hledačkou a spojovačkou lze libovolně přeskakovat, což nám pomůže obzvlášť v náročnějších módech: pokud některý z předmětů nemůžeme najít, zkrátka si přeskočíme do spojovačky a splníme úkol tam.
Dobře zvládnuté minihry
I počet miniher je pěkně vyvážený, příjemně doplňují hru, ale příliš nezdržují. Jejich náročnost můžeme označit za průměrnou, zkušený hráč tohoto typu her si s nimi jistě poradí, i když občas bude muset trochu potrápit mozek. Objevují se klasické minihry, která známe i odjinud – odemykání zámků, skládání obrazců, či zjišťování správného pořadí zmáčknutí předmětů. Jedna či dvě minihry jsou poměrně originální a zaujmou i pravidelného hráče hledaček.
O hratelnosti a netradičním artefaktu
Hratelnost je velmi dobrá, příběh se dá odehrát i v některém z náročnějších režimů, aniž by to znamenalo dlouhé chvíle bezradnosti. Jednotlivé kroky na sebe poměrně logicky navazují, občas se to zdá dokonce až příliš jednoduché, nicméně příběh je natolik dlouhý a rozvětvený, že se rozhodně nudit nebudeme.
Hra s časem má oproti jiným hledačkám jeden aspekt navíc – hodiny času, které dokážou urychlit dobu, po kterou kvete rostlina nebo chladne něco rozpáleného atd. Určitě to lze označit za skvělý nápad, který navíc velmi dobře ladí s příběhem, bohužel ale tvůrci pro hodiny nenašli příliš mnoho využití – za několik hodin hraní je použijeme sotva pětkrát.
Deníky a krásné mapy
Do deníku se zapisují útržky poznámek, jejichž hledání je součástí hry. Deník budeme během hraní několikrát potřebovat, je tedy dobré do něj občas nahlédnout. Každá z částí příběhu má svoji vlastní mapu, což je logické vzhledem k tomu, že cestování mezi jednotlivými úseky není možné. Mapy jsou velmi krásně vizuálně (obzvlášť ty ve druhé části příběhu) a člověku dělá radost se na ně dívat.
Mimořádná bonusová kapitola
Bonusová kapitola se odehrává ve zcela jiných lokacích než původní příběh. Stroj času totiž tentokrát zavede hráče do budoucnosti. Spojitost s hlavní dějovou linií existuje, ale pro děj není příliš důležitá. Příběh se ocitá v dystopickém světě, kde je úkolem hráče podpořit hnutí odporu, porazit korporaci, která prostřednictvím drahých zdrojů energie ovládá společnost, a tím lidi osvobodit.
V porovnání s jinými bonusovými kapitolami je ta ve Hře s časem nadprůměrně dlouhá. Obsahuje ucelený a velmi zajímavý příběh, nabízí řadu hledaček i miniher. V hlavní linii pomáhaly hráči hodiny času, v případě bonusové kapitoly se jedná o létajícího robota – je to zajímavý prvek a rozhodně má mnohem víc využití než zmiňované hodiny. Lokace se snaží působit futuristicky, ale příliš se jim to nedaří, objeví se sice několik nápaditých prvků (robot, mechanické paže, digitální obrazovky v ulicích…), ale většinou to tam bohužel vypadá jako v nějaké zašlé továrně. I přesto se dá tento extra příběh považovat za jednu z nejzdařilejších bonusových kapitol mezi hledačkami.
Extras a trofeje
Další plus Hry s časem představuje bohatý bonusový obsah. Najdeme v něm opakování miniher i hledaček, tapety, grafické návrhy i hudbu. Kromě přidaného příběhu tvoří extra materiály i zábavný osobnostní kvíz a možnost prohlédnout si tři druhy trofejí, po kterých hráč v příběhu pátral – jedná se o sošky jednotlivých postav, kouzelné předměty a dílky puzzle do obrazu. Jedinou nevýhodou je skutečnost, že především kousky skládačky se ve hře hodně špatně hledají, nevíme, kolik jich máme najít a kolik se jich ve které lokaci nachází, takže zřejmě málokterý hráč získá všechny části obrazu.
Hra s časem je ve většině ohledů nadprůměrnou hledačkou, která by mohla být ještě o něco lepší, kdyby si ujasnila, čím chce vlastně být a v jakém žánru se má pohybovat. Bonusový obsah, ke kterému patří skvělá přidaná kapitola, je nadprůměrný.
