Hlavní stránkaPovedená hledačka zve hráče do světa portálů vedoucích do jiných světů
Dobrodružná hledačka s nádechem tajemna. Přesně to čeká na hráče, který se pustí do sběratelské edice Portál zla – Odcizené runy. Uvnitř italského kláštera se totiž skrývají artefakty a tajemství, o jejichž existenci si běžní smrtelníci mohou nechat jen zdát. Mohou znamenat moc, stejně jako přinést zatracení.
Mladá žena Vanessa se na začátku hry vydává po stopách svého zmizelého dědečka. Moc o něm neví, ale tajemná pozvánka ji zavede do italského kláštera. Zde se dozví, že její dědeček byl jedním ze strážců mocných artefaktů a zřejmě se ztratil při pokusu ochránit je před zrádci. Vanessa je jediná, kdo může jeho práci dokončit. A tak se vydává skrz portály do jiných světů, aby našla odcizené runy, jež mají chránit naše životy před démony.
Rozsáhlá hra – šířkou světa i délkou hraní
Portál zla – Odcizené runy délkou hraní vysoce převažuje konkurenci. Ve hře se prochází pěti různými plnohodnotnými světy, objevování každého z nich trvá zhruba hodinu, a následuje bonusová kapitola, která nám pobyt v herním světě Portálu ještě prodlouží.
Lokací se ve hře nachází rovných čtyřicet. Jsou velmi různorodé – od renesančních prostor italského kláštera, přes zemi jakési ztracené civilizace a upírský hrad až po očistec. Herní svět je široce otevřen, obvykle se sice příběh pohybuje na prostoru zhruba osmi až deseti lokací, ale někdy je přece jen třeba se vrátit úplně na začátek nebo třeba do klášterních zdí.
Jak už bývá zvykem, můžeme si zvolit ze dvou módů hraní. Ten náročnější klasicky nezvýrazňuje aktivní oblasti a zpomaluje dobíjení tlačítek nápověda a přeskočit. V tomto módu zabere Portál zla hráči rozhodně o dost víc času a nechá h o pořádně potrápit.
K dispozici je velmi promyšleně udělaná mapa. Každá místnost na ní má svůj název, takže se hráč lépe orientuje, v mapě jsou rozlišeny aktuální a neaktuální oblasti a také místa, ve kterých na nás čeká nějaký úkol na splnění (tuto možnost lze vypnout, pokud si chceme postup hrou ztížit).
Bonusová kapitola potom nabízí dalších patnáct lokací a vlastní mapu.
Zbytečně temná grafika
Hra je velmi detailní a obsahuje mnoho na pohled hezkých lokací. Jednotlivá prostředí jsou rozmanitá, takže se tvůrci mohli vyřádit na různých nápadech a originálních řešeních. Portál zla z hlediska grafického zpracování rozhodně patří k modernějším hrám.
Trochu pokulhává zobrazování postav, které místy působí nereálně a nesympaticky. Největším mínusem grafiky je velká potemnělost, která občas komplikuje pátrání po předmětech a nutí člověka koukat na obrazovku hodně zblízka.
Propracované hledačky
Úkoly s hledačkami jsou v Portálu zla pořádně vymazlené. Ve hře se opakují dvě varianty – klasické hledání předmětů ze seznamu a naopak vyobrazené předměty, které musíme umístit zpátky do lokace, a to na správné místo.
Situaci nám ztěžují opět dvě překážky – některé předměty jsou ukryté v menší lokaci, která je součástí té velké, a k odhalení jiných je potřeba udělat více než jeden krok.
Prostředí, ve kterých se hledá, jsou zábavná a plná překvapení. Korespondují se světem, v němž se hráč momentálně ocitl, a nedovolují ani trochu nudy.
Minihry nejsou pro žádná ořezávátka
Portál zla se ukazuje jako velmi komplexní hra. Minihry jsou zde promyšlené a různorodé. Rozhodně patří k těm složitějším a hráč si musí trochu namáhat mozkové buňky, aby jimi prošel.
Nejzajímavější minihry jsou v první polovině hry, poté trochu ztrácejí na náročnosti a originalitě, ale pořád dokáží zabavit. Pokud si bude mít hráč dostatek trpělivosti, dají se určitě všechny zvládnout i bez pomoci tlačítka přeskočit, ale určitě se najdou tací, kteří se na některé z miniher zaseknout a uvítají pomoc.
Fantasy příběh s nádechem dobrodružného thrilleru
Příběh ze začátku působí trochu jako některý z thrillerů Dana Browna, nicméně velmi brzy se odkloní ke klasické fantasy zápletce, která bývá pro hledačky obvyklá. Dějová linie je docela dobře promyšlená, jednotlivé scény na sebe navazují a dočkáme se i jednoho nebo dvou překvapení.
Každý svět, do kterého se Vanessa skrz klášterní portály dostane, si nese svůj vlastní menší příběh, který je obvykle vyprávěn ústy některého z domorodců. Z hlediska originality je rozhodně nejzajímavější Vanessin pobyt v očistci.
Portál zla – Odcizené runy je sběratelská edice, takže – jak už bývá dobrým zvykem – obsahuje i bonusovou kapitolu. Ta bezprostředně navazuje na předchozí příběh a nabízí dořešení jedné z dějových linií.
Bonusová kapitola – tvůrci si dali záležet
V bonusové kapitole se podíváme do patnácti dalších lokací. Některé jsou stejné s předchozím příběhem, jiné zcela nové. Vanessa se v ní pouští do pronásledování zrádce a má před sebou těžký úkol lstivého uprchlíka dopadnout. Tato kapitola je logickým vyústěním celého příběhu a je dobře, že vyšla, protože bez ní by dějová linie nebyla úplná.
Bonusová kapitola si drží kvalitu hlavní hry a umožní hráči, aby ještě chvíli v tomto zábavném herním světě zůstal a prožil zde další dobrodrodružství.
Přidaným příběhem bonusy nekončí
V rámci dalších bonusů nabízí sběratelská edice sice klasickou, ale poměrně rozsáhlou sbírku přídavků. Jsou to tapety a zvukové stopy jednotlivých hudebních nahrávek. Dále si můžeme připomenout průběh děje pomocí videií, která se postupně odemykají podle toho, jak postupujeme hrou. Asi nejzajímavějším bonusem je sbírka miniher, které si můžeme zahrát samostatně, nezávisle na ději. Takže pokud hráč nezvládl minihru během hry, může se k ní vrátit a vyzkoušet si ji znovu.
Portál zla stojí za to hrát
Portál zla – Odcizené runy je skvěle promyšlená hledačka, která nabízí svým hráčům mnoho hodin hraní v dobře propracovaném světě. Mezi její největší výhody patří komplexní minihry i zábavné hledačky, stejně jako dlouhá doba hraní a bohatý bonusový program.
