Případ zabitého horolezce? Detektivní fantasy hledačka plná dějových zvratů
Jedné temné deštivé noci zavolá právničce Kathleen její přítel – řekne jí, že je v průšvihu. Víc toho nestihne, protože je zatčen. Kathleen se dozví, že je podezřelý z vraždy zmizelého horolezce a všechny důkazy svědčí proti němu. Podaří se jí přijít na to, co se doopravdy stalo a osvobodit svého milého?
Případ napůl zabitého horolezce je klasickou hledačkou s potemnělou atmosférou. Právnička Kathleen se pokouší přijít na to, co se stalo v bytě její přítele, a pomocí vodítek a indicií se dostává případu na kloub. Hráče čekají hlavolamy, minihry i lokace s hledačkami a příběh v detektivním a fantasy žánru.
Nadprůměrné množství rozmanitých lokací
Hra obsahuje 32 lokací, obvykle se hraje na ploše čtyř až šesti z nich. Některé zůstávají aktivní po celou dobu hry, jiné jsou dostupné jenom do té doby, než hráč splní úkoly, které k nim patří. Příběh se odehrává ve velmi rozličných prostředích – od advokátské pracovny, přes letiště až po zamrzlou jeskyni.
Mezi místy se dá přesouvat pomocí mapy, na které jsou označené místnosti, ve kterých čeká nějaký aktuální úkol.
Jednotlivé lokace jsou detailně provedené a navozují přesně tu atmosféru, jakou zrovna mají. Nemají však nic moc navíc, neobsahují příliš originálních nápadů a pro hráče, který už má pár příběhových hledaček za sebou, nepřinesou žádné překvapení nebo něco, pro co by si je zapamatoval.
Zamotaný příběh a mix žánrů
Příběhová linie je poněkud překvapivá. To, co začíná jako klasická temná detektivka, se mrknutím oka promění ve sci-fi cestování do minulosti, prolínání časových rovin, hovory s duchy a pátrání po kouzelných artefaktech. Ve výsledku se tak Případ napůl zabitého horolezce pohybuje na škále detektivní příběh-fantasy-duchařina-sci-fi.
Z toho vyplývá, že se najdou hráči, které nečekané míchání žánrů zaujme, ale ti, kdo se těší na detektivku, budou zřejmě zklamaní. Je tedy nutné počítat s tím, že zatímco anotace, obálka i prvních několik desítek minut hry slibují pěknou detektivní zápletku, hra náhle uteče zcela jiným směrem.
Pozor na správný postup hrou!
Nepříjemné mínus Případu napůl zabitého horolezce je skutečnost, že vám hra v několika případech dovolí předběhnout děj. Může se stát, že zůstanete stát na místě a ani nápověda vám nedokáže poradit kam dál, protože jste postupovali jinak, než jak jste měli. To není zas takový problém, pokud jste schopní najít a splnit úkol, který jste omylem obešli nebo přeskočili.
Potíž ale nastává zhruba uprostřed hry, kdy hra umožní hráči, aby opustil lokaci, aniž by v ní dokončil všechny úkoly, a nepustí ho už zpátky. Naštěstí to není překážka v dalším pokračování ve hře, ale přijdeme tím o jednu část příběhu a o (minimálně) dvě trofeje, což je škoda.
Středně těžké hledačky
V Případu napůl zabitého horolezce narazí hráč na celou řadu hledaček. Vždy se jedná o hledání předmětů vypsaných na seznamu. Někdy je hledaná věc ukrytá a musí se hledat ve dvou krocích, tento případ se však objevuje jen velmi sporadicky.
Ve hře se vyskytují lokace, na kterých se hledačka objeví dvakrát – vždy v průběhu hry je hráč znovu zaveden k místu, kde už jednou hledal, a musí se pustit do dalšího pátrání. Nicméně pokaždé se hledají jiné věci a daná prostředí jsou tak detailně graficky zpracovaná, že nenudí ani napodruhé.
Hledačky mají střední obtížnost – člověk se občas musí pořádně soustředit, aby předměty našel, nicméně všechny se dají dokončit bez použití nápovědy.
Překlad a hudba
V překladu se občas objeví nějaká zjevná chyba nebo nesmysl. V dialozích se jedná spíš o nečesky znějící věty a nijak to nepřekáží v pochopení sdělení. Neplechu může tenhle jev udělat v hledačkách – například, když je na seznamu hledaných předmětů bedna, ale ve skutečnosti hledáme drobnou krabičku na prstýnky. Chyb však není mnoho a ve výsledku jsou spíš úsměvné než že by kazily zážitek ze hry.
Lehce mrazivý soundtrack hře sedí a dodává příběhu nový rozměr. Rozhodně stojí za to mít ho během hraní puštěný, drží hráče v napětí a bez něj by byla hra ochuzená.
Tradiční aspekty: dva módy i deník
Jak už je u hledaček dobrým zvykem, má i Případ napůl zabitého horolezce k dispozici dva herní módy. Běžný režim zvýrazňuje aktivní zóny v jednotlivých lokacích a velmi rychle dobíjí tlačítka Nápověda a Přeskočit. V tzv. Profi režimu je hráč o tuto pomoc připraven. Mezi módy se dá přecházet i v průběhu hry, což je vítaná pomoc, pokud se někde zaseknete a nedaří se vám posunout se ve hře.
Dalším z bodů, které obsahuje většina hledaček, je příběhový deník. Ten, který tvůrci připravili v Případu napůl zabitého horolezce, je spíš stručnější a nijak nerozvíjí příběh. Hrou se dá projít, aniž by hráč deník k něčemu potřeboval.
Jednodušší minihry
Zatímco hledačky patří spíš do těžší kategorie, minihrami se dá projít poměrně snadno a obvykle spíš jen dokreslují děj a atmosféru.Většinou se jedná o odemykání speciálních zámků, sestavování obrazu z útržků nebo rovnání předmětů na správné místa či do správného pořadí. Minihry je možné bez problému odehrát i v profi režimu.
Hodiny hraní v zapeklitém příběhu
Případ napůl zabitého horolezce je průměrnou hledačkou, která potěší delší dobou hraní a dobře vytvořenými hledacími úkoly. Zkušenější hráč v ní zřejmě nenarazí na nic, co by neznal, ale určitě u ní lze strávit několik zábavných hodin hraní.
Plusy
+ dlouhá doba hraní
+ dějové zvraty
+ hledačky