Máte problém se stažením hry? Nezoufejte. Zkuste ji stáhnout z náhradního umístění zde nebo zde.

Do města přijíždějí umělci z celého světa za jediným cílem. Žije zde bohyně Kalliopé, jejich múza přinášející bezbřehou fantazii a nikdy nekončící inspiraci. Město je plné těch největších a nejvěhlasnějších umělců. Stalo se magnetem pro lidi z celého světa.

Když tu se stane obrovská tragédie. Temná síla rozerve duši Kalliopé na tři části a veškerá její moc je rázem pryč. Čeká vás důležitý, ale nelehký úkol. Najděte všechny části duše bohyně Kalliopé! Prohledejte rozsáhlá muzea, obrovské galerie, veškeré stánky s uměním. Zde jsou ukryty kousky duše Kalliopé a s ní uvězněni i všichni, kteří byli v době neštěstí uvnitř. Ale pozor! Někdo se skrývá ve stínech a pozoruje vás.

Někdo, kdo si chce schopnosti a moc Kalliopé přivlastnit jen pro své temné záměry. Neváhajte už ani minutu a začněte zachraňovat múzu. 

Co přináší sběratelská edice?

• Bonusovou kapitolu, ve které příběh graduje,
• Sbírky, úspěchy, měnící se předměty, bonusové úkoly,
• Tapety, grafické návrhy, zvukové stopy a další,
• Strategickou příručku — vašeho vlastního průvodce hrou 

Sběratelská verze hry obsahuje bonusový příběh navíc. Na co se můžete těšit? 

Už se zdálo, že Kalliopé je vysvobozena, ale Temná síla uvolnila zlého Ducha amuletu, který z ní udělal otrokyni smrtelnosti. Je třeba ho opět uzavřít zpět do magického šperku a navštívit starobylá místa, která Kalliopé opět vrátí moc bohyně…
 

O sérii Propletené světy

Sourozenci Simon a Margaret jsou členy strážců vesmíru. Brání společně domovskou Zemi před hrozbami, jež mnohdy přicházejí z jiných světů. Každý z dílů série Propletené světy vám odhalí tři nové fantasy říše a množství jedinečných hádanek s hledáním předmětů, miniher a hlavolamů. Hry v sobě také nesou naučné poselství, že nelze být zcela lhostejný k problémům druhých a v nejhorších chvílích je zapotřebí držet při sobě. Motivem pro příběhy jsou také často záhadná místa jako bermudský trojúhelník, Stonehenge či Velikonoční ostrov.

Prohlédněte si všechny hry ze série

Požadavky: Windows, procesor 650MHz nebo lepší, RAM 128MB, DirectX, Grafická karta 32MB. Před zakoupením hry prosím stáhněte demoverzi a vyzkoušejte jí. Pokud vám bude bez problémů fungovat demoverze, bude vám fungovat také plná verze.

Chcete se dozvědět více? Zde je recenze hry

Duše múzy všech umělců byla rozdělena rovnou na tři části. Malíři, hudebníci i divadelníci propadají zoufalství. Více než o osud své zbožňované múzy se však starají o svůj zmizelý talent. Jsou totiž najednou úplně neschopní. O záchranu Kalliopé se proto budete muset postarat vy.

Samotné hledací pasáže, množství otevřených lokací, počet předmětů v inventáři či záludnost vedlejších miniher – tím vším lze u hledaček tvořit obtížnost. Titul Najdi múzu se ale rozhodl to s ničím nepřehánět a dal spíše prostor fanouškům hledaček užít si svůj oblíbený herní žánr stylem „lážo plážo“. Pokud tedy rádi hrajete hledačky jako odreagovačku a nemáte zapotřebí hledat předměty, které bez nápovědy nakonec stejně ani nenajdete, nebo vymýšlet v minihrách nové fyzikální teorie, stojí teď před vámi horký kandidát na vyzkoušení. V opačném případě už ale budete hrou nadšeni podstatně méně.

Někdo to rád obtížně, jiný zase svižně. Aneb sto lidí…

Sto chutí. Na toto přísloví nebylo zapomenuto ani zde. Hra proto dostala do vínku rovnou čtyři režimy: oddechový, expertní, pokročilý, který je tak něco mezi, a hlavně, vlastně nastavitelný. Máte tak volnou ruku v přizpůsobení všech zásadních funkcí. Chcete, aby vás hra sama šťouchla, že někde něco můžete udělat? Nebo o to naopak nestojíte? Není problém. Stejně tak si můžete nastavit rychlost dobíjení nápovědy a možnost přeskočení mini-hry (kdyby se vám ji nechtělo řešit nebo nedařilo vyřešit). Hodnota se může pohybovat mezi 15 až 90 vteřinami, což je tak akorát, protože nerozumným nastavením si přeci jen můžete zážitek ze hry docela zkazit. Nijak ale nemůžete ovlivnit náročnost hlavolamů nebo hledaček. Těch bude pořád stejně a v pořád stejné podobě. Nelogicky.

Kdy se bavit a kdy přemýšlet? Tady jasně dáno

Mini-hry a hledací pasáže určitě budou pro nejednoho hráče milým překvapením. Hledačky a mini-hry tam jsou vůči sobě rovnoměrně zastoupeny, stejně jako jsou rovnoměrně zastoupeny i nejméně tři různé typy hledaček. Během hraní tak nemáte pocit, že neděláte nic jiného, než jenom neustále hledáte podle vypsaného seznamu nebo donekonečna otáčíte kruhy, abyste složili nějaký obrázek.

Hlavolamy a mini-hry jsou zde skutečně různorodé, takže pokud vám jedna nesedne, nemusíte se třást, kdy se v jiném hávu objeví znovu. Navíc každá z nich má jasně danou roli – některá vás má přimět trošku přemýšlet, jiná je čistě pro zábavu, jako zpestření hry. Nenarazíte na žádnou, která by měla jednoduchý koncept, a přesto se mermomocí snažila být náročná. Hodí se také říct, že ani u těžších mini-her není obtížnost hloupě postavená na pochopení principu. Ten zůstává vždy prostý.

Neméně dobré jsou ve hře Najdi múzu hledačky. Už jenom tím, že nejsou pouze o opakujícím se hledání podle seznamu. Vlastně o něm jsou jenom minimálně. Narazíte na hledání odlišných předmětů, párování dvojic, hledání podle obrysů či hledačky najděte věc & použijte ji, abyste našli další. A co je hlavní – každé hledačce se dá vyhnout odehráním klasické spojovačky. Hra díky tomu má šanci i u těch, kteří jinak tento žánr nemusejí, právě kvůli této hratelnosti.

Scenérie jako z malířského plátna a statický pohyb

Žádné z lokací se nedá upřít jedno. A to detailní grafické zpracování. Stíny, výzdoba, praskliny ve zdech… nechybí zde nic, co najdete i v reálné scenérii. Vývojáři si uvědomili, že zkrátka nelze odbýt to, nad čím oko hráče spočine nejvíce a nejdelší dobu. Hůře zvládnuté jsou ale animace, obzvláště pohybu. Ten někdy může člověku připadat až nepřirozený. Samozřejmě, od 2D hledačky, kterou spustíte pomalu i na kalkulačce, nelze čekat žádnou převratnou dynamiku. Přesto si na tento fakt ve správný okamžik velmi pravděpodobně nevzpomenete a klidně se lehce pousmějete.

Náměstíčko jako středobod všeho

Spousta míst, a přitom všechna na jednom místě. Třebaže to zní divně, je to asi nejvýstižnější popis přemisťování se mezi lokacemi, který opět podporuje teorii, že jde o hledačku na oddech, ne přetížení mozkových závitů. Děj prakticky celé hry totiž probíhá v interiérech několika málo budov rozestavěných okolo jakéhosi malého náměstíčka. V každém objektu získáte jednu část duše Kalliopé, vrátíte se na náměstí, tam ji odevzdáte a pak celý proces opakujete v další budově.

I na tom se ale dá najít ledasco pozitivního – v herním světě se velmi snadno zorientujete i bez mapy. Tu spíše využijete pro zjišťování, kde můžete použít či sebrat nějaký předmět. Nedojde ani k situacím, kdy dlouho hledáte druhou polovinu nějakého emblému, až nakonec s pomocí nápovědy zjistíte, že trčí zaražená v pařezu na místě, na které jste už dávno zapomněli, protože jste mezitím prošli dalších 10 lokací. Vždy pracujete se třemi až čtyřmi.

Počkat, to už je konec?

Smíšené pocity nastaly u příběhu. I když vás celá hra včetně bonusové kapitoly na hezkých pár hodin zabaví, samotný příběh je velmi krátký a málo výrazný – chybějí podněty na to ho více vnímat. Na vině je hlavně jeho přímočarost a prakticky nepřítomnost dějových zvratů či vedlejších dějových linek. Ve hře je také naprosté minimum promluv postav. A když už k nějaké dojde, s příběhem příliš nesouvisí. Dozvíte se pouze, že se kupříkladu bojí nebo je uvězněná. Možný konec, který vám hra ve svém závěru ochotně potvrdí, vás napadne už po několika minutách hry. Dojem kompletního příběhu získáte až po odehrání bonusové kapitoly, která přímo navazuje na děj z hlavní hry, a nerozvíjí tedy osud některé z vedlejších postav nebo se nevrací v čase zpět, aby dodatečně vysvětlila historický podtext hlavního děje, jako tomu bývá u jiných hledaček.

Blíže rozvinuté nejsou ani samotné postavy, hlavní nevyjímaje. Hra vám nenabídne žádnou možnost dozvědět se o účastnících něco více než způsob jejich živobytí. Formát jejich promluv vám ani neposkytne vodítka k tomu, jakou povahu asi tak mají. Za zmínku ale rozhodně stojí, že všechny na vás promlouvají v českém dabingu. Ten je sice v některých částech celkem zdařilý a dabérům se leckdy podařilo zjemnit nebo rovnou skrýt občasnou kostrbatost vět, přesto bohužel, chyběla mu přirozenost a barva. K postavě malířky hlas nesedí vůbec. V konečném výsledku jde tedy o slabší průměr, který požitek ze hry sice nijak nekazí, ale ani nezlepšuje.

Je libo Barbie pomocnice nebo honosnější rozhraní?

Body ztracené kvůli příběhu dohání hra výjimečností vedlejších prvků. Největší podíl na tom má věrná pomocnice Harlekýnka, panenka připomínající typickou Barbie, jíž budete moci využít na hůře přístupných místech. Stačí ji náležitě obléct a rázem z ní můžete udělat opravářku fukaru, potápěčku ve fontáně nebo kovbojku, která na koni skáče po policích. Bláznivé? Možná. Originální ale určitě.

V průběhu hraní hlavního příběhu také můžete sbírat mince a olivové větvičky. Ani jedno ale nepřináší žádný benefit, pouze vizuální zpestření. Za mince si opatříte lepší vzhled pro spodní panel inventáře, který najednou nebude působit tak chudě a nedodělaně. Olivové větvičky naproti tomu přinášejí to, na co jsme zvyklí u všech jiných hledaček – salónek. Zpočátku prázdný a neútulný, nicméně výměnou za olivy jej můžete proměnit ve velice luxusní místnost. Ta vám ale žádné další funkce nenabídne. 

Přejeme prima zábavu při hledání Múzy!