Máte problém se stažením hry? Nezoufejte. Zkuste ji stáhnout z náhradního umístění zde nebo zde.

Navštivte báječný exotický ostrov! Ovšem nečekají na vás jen nekonečné pláže. Jak se zdá, ostrov zahaluje zvláštní tajemství, které budete muset rozlousknout. Sára se vydala na průzkum ostrova plného dinosaurů! Dědeček se před ní jednou zmínil o této starověké pevnině, proto Sára neváhá a okamžitě vyrazí divokému dobrodružství vstříc! Po příjezdu však zmizel její manžel Michal a Sára ho musí zachránit.

Vypátrejte domorodce, uctívající dinosaury a získejte Michala zpět. Sbírejte neuvěřitelné poklady a prozkoumejte záhadný ostrov plný hlavolamů a ukrytých předmětů ve hře Sára a ztracený svět.

Ve hře na vás čekají:

• Neuvěřitelné poklady,
• Ošidné hlavolamy,
• Záchrana Michala!
• Plno zábavy a hledání v atraktivním prostředí. Neváhejte ani chviličku a pojďte se pobavit!

Požadavky: Windows, procesor 650MHz nebo lepší, RAM 128MB, DirectX, Grafická karta 32MB. Před zakoupením hry prosím stáhněte demoverzi a vyzkoušejte jí. Pokud vám bude bez problémů fungovat demoverze, bude vám fungovat také plná verze.

Chcete se dozvědět více? Zde je recenze hry

Pod pláštěm tropů, starověkých chrámů a dinosaurů, naštěstí vesměs býložravých, se skrývá solidní hledačka Sára Maribu: Ztracený svět. Nabízí pořádnou porci hledání i mini-her, jen to všechno jde na účet příběhu.

Sára Maribu pochází z dílny stejných tvůrců jako hra Průzkumníci: Ztraceni v oceánu, ale pro takovéto oddechové hraní je Sára mnohem, ale mnohem schůdnější varianta. Předměty se tu až na výjimky hledají skoro samy. Stačí zapojit intuici a při pohledu na obrázek hledaného předmětu jste schopni se dopídit, v jaké části scenérie by se mohl nacházet.

Tak zítra touhle dobou, na tomhle místě…

Po zhlédnutí prvního záběru v úvodní scénce v hlavě okamžitě naskočí Jurský park. Tomu se nelze ubránit. Přílet skupiny vědců/dobrodruhů vrtulníkem na zalesněný tropický ostrov, po kterém se dunivými kroky procházejí dinosauři, až z toho občas zaskáče herní obraz (zajímavá animace, mimochodem)… nemá cenu se tvářit, že si Sára Maribu z tohohle filmu nic nevzala.

Ale žádný boj o přežití se tu nekoná. Budete potkávat spíše mohutné triceratopse, dlouhokrké brontosaury nebo zpola opeřené archeopteryxe. I kdybyste nebyli v dinosaurech dostatečně zběhlí, tak stejně poznáte, že se není čeho bát. Z ostrova i jeho obyvatel vyzařuje pohoda, klid a harmonie. Odpovídá tomu i hudební doprovod, který sahá po melodiích, jež znějí sice trošku dobrodružně, ale taky relaxačně a mírumilovně. Nic, po čem by tuhla krev v žilách, nebo se naopak rozproudila, si tu neposlechnete.

Lehce rozdílné styly grafiky podle prostředí

A u prostředí ještě zůstaňme. Nenabízí jen dinosaury, co vás nesežerou, ale také grafiku přímo překypující detaily. Navíc v kvalitě, která obstojí i v porovnání s novějšími hledačkami. Kvůli tomu si užijete zejména lokace zasazené do džungle – výtvarný styl použitý u vegetace tomu dává dobrodružnější a realističtější ráz, zatímco rozpadlé chrámy s vybledlými barvami symbolizují, jak moc si tenhle ostrov žije svým vlastním životem. Tento klid překvapivě ani neruší velké množství předmětů, jež se ve scenériích nacházejí a které dávají tušit, že vaším úkolem bude je sebrat.

Jedna hledací scéna za druhou

U většiny hledaček se setkáváme s tím, že se v nich prochází lokacemi, sbírají se předměty, ty se posléze někam umisťují… a hledací úrovně jsou – i když nedílným, tak pořád vedlejším – doplňkem k tomu všemu. Tady je to ale přesně naopak.

Vaše putování po „jurském světě“ se bude soustředit na mapě.  Na ní můžete napočítat něco přes dvacet obrázků různých úrovní. Záměrně budeme říkat úrovní, protože lokace by v tomhle případě nebylo úplně to správné slovo. Tedy aspoň pokud ho také vnímáte jako synonymum k místu/scenérii. Počet lokací, které nakonec projdete, je totiž mnohem vyšší  než počet úrovní – každá úroveň je obvykle složená ze dvou, které ani nemusejí mít společnou tématiku. Lokace jsou seskupené tak, aby to dávalo smysl spíš co do příběhu. Narazíte tak na situace, kdy jednou hledáte v temné džungli a následně v moderně vybaveném stanu, to vše během jedné úrovně.

Ale bez ohledu na design lokace budete hledat pořád. Každá scenérie sama o sobě představuje hledačku, v níž máte najít třicet předmětů podle jejich obrázku. Naráz ale můžete hledat maximálně šest kousků – seznam je posouvací, takže musíte najít jednu věc, aby vám do něj propadla další. Což nebude vůbec problém. I když jsou lokace pestrobarevné a plné různých věcí, dá se v nich snadno orientovat, a hledání tak jde krásně od ruky. A taky podle obrázkového seznamu se vždycky hledá snáz než podle toho psaného. Jen je matoucí, když některý předmět má oproti svojí předloze v seznamu jinou barvu anebo je jinak nakloněný. S hrou se ale přesto dá plynule popasovat i bez používání nápovědy.

Inventář jako věc vedlejší

Některé z nalezených objektů se posléze přesunou pod tlačítko Vybavení, pod nímž se neskrývá nic jiného než starý dobrý inventář. Dokud se vám nepodaří najít všechny požadované předměty, tak ale můžete inventář směle ignorovat. Obsažené předměty obvykle slouží k překonávání překážek, bránících ve vstupu na další lokaci úrovně, nebo aktivují mini-hry. K otevření nějaké skrýše s dalšími hledanými objekty je využijete jen vzácně, že by vás to takovým způsobem brzdilo v postupu.

Darda mini-her na oddech

I když máte na každou úroveň jen jednu mini-hru, tak se v té mase hledání dojem z ní nevytratí. Může za to jednoduchost, svižnost, a z toho tím pádem vycházející zábavnost, byť výběr samotný není zrovna přehlídka inovace nebo originality. Opakování sekvencí blikání, skládání potrubí, rozmisťování ozubených koleček a mnohé další mini-hry už přeci jen známe i z jiných hledaček. Jelikož ale každou přejdete během pár minut, jen sotva nějaká z nich stihne za tak krátkou dobu omrzet.

Ponoříte se tu do hraní, ne do příběhu

Hledání a mini-hry „žijí“ v této hledačce v symbióze. Jedno doplňuje druhé a oboje je zpracováno tak, aby to přesně zapadlo do poklidné, relaxační atmosféry hry. Jen se to možná nakonec povedlo až moc dobře – na Sáře Maribu je paradoxně nejtěžší vnímat příběh, a ne ji hrát. Hra samotná nedává moc příležitostí na to přijít s dějem do styku. Dialog před každou úrovní je často o třech čtyřech krátkých větách a nějaký deník bohužel chybí.

To z tohoto titulu dělá spíše hru, kterou si zapnete, když si chcete zahrát pár hledačkových úrovní, vyřešit nějakou tu mini-hru, ale nechcete se zdržovat procházením různých lokací a pátrat, kam patří jaký předmět, abyste se konečně k nějaké té hledačkové úrovni dostali. Někomu tento obchod něco za něco (zábavná hratelnost za výrazný příběh) může připadat jako výhodný, někomu zase ne. Své místo si ve vaší sbírce hledaček přesto ale zaslouží.