Mladičká Elizabeth Robinson předčí svými zkušenostmi a schopnostmi i toho nejprotřelejšího mořského vlka. Coby kapitánka Mořské hvězdy se plaví pod zástavou Britské koruny a užívá si prospěchářský život privatýra. Obchodnice, nebo pirátka? Elizabeth nevidí důvod, proč nebýt oboje. Rozhodují jen a jen peníze.

Dobrý přítel jejího zesnulého otce však dá životu Elizabeth vyšší smysl. Tentokrát se svou fregatou nevyráží drancovat, ale zachraňovat. Ostrov, kam plují, zachvátila epidemie, která za sebou nechává hromady mrtvých. Shluky temné mlhy nasvědčují, že o běžnou nákazu rozhodně nepůjde.

• Strhující grafika a působivá atmosféra
• Náročné hlavolamy i oddechové mini-hry
• Tři režimy obtížnosti, které lze přepínat

Chcete se dozvědět více? Zde je recenze hry

Zlo nikdy nespí. Trpělivě číhá na sebemenší okamžik, aby se opět prodralo na svět a uvrhlo jej v chaos. Stačí ale tenhle klišovitý obal sloupnout a získáte příběh s velice sympatickými postavami a dobrodružným dějem, který se rozhodně nebojí aktivně měnit prostředí, a navíc obsahuje hezkou porci hledacích nebo logických mini-her.

Titul „Strážci světa“ je co do herních prvků víceméně standardní hledačka. Svět, kterým v této hře projdete, postupně představí celkem 35 lokací z různých koutů a nadmořských výšek. Přestože jde zařazením o fantasy, nadpřirozeno a fikce se tu projevuje až v samotném příběhu a jeho postavách. Scenérie jako takové se drží spíše při zemi a nabízí pohled na věci, které bychom mohli běžně vídat na vlastní oči, jen žít o pár století dříve.

Ve hře se opět snažíte zachránit svět před jistou zkázou. S hrstkou spojenců se postavíte něčemu, co se zprvu tváří jako nebezpečná nákaza, ale ve skutečnosti jde o projev nadpřirozených sil zla. Za vašimi patami se drží shluk černé mlhy, která během okamžiku mění živého člověka na děsivého kostlivce. Hráči se ale prozíravě vyhýbá, místo toho likviduje přátele jeho postavy a jemu samotnému staví do cesty různá monstra, s nimiž se musí vypořádat.

Strážci: příběhové postavy i herní prvky zároveň

Nad obávaným krakenem, masožravým ještěrem nebo agresivním nemrtvým zvítězíte pomocí Strážců, kteří vás budou doprovázet. Ti dohromady tvoří pětičlenný tým silných bytostí, jež ovládají přírodní živly jako led, oheň či elektřinu a umějí také vrátit čas zpátky. Jedním z nich je navíc Strážce moudrosti. Ten s vámi jako jediný zůstane po celou dobu hry. Funguje totiž jako rádce, jako obvyklá nápověda. V obou obtížnostech (běžné a těžké) hry na něj můžete kdykoliv kliknout a nechat si poradit, kam jít dál nebo co udělat.

Zatímco Strážce moudrosti plní roli spíše herní funkce než postavy (do děje příliš nevstupuje), u ostatních Strážců už není tak jednoduché určit, jestli jsou to jenom nějaké herní prvky nebo plnohodnotné postavy. U hledaček není neobvyklé, že je hráč někým doprovázen, ale jen málokdy je taková postava zpracována tak, že aktivně vstupuje do děje, a zároveň aktivně slouží jako herní funkce. Takřka vždy se její význam soustředí jen jedním směrem. Zde ale hra dovoluje používat schopnosti Strážců (byť za předem daných okolností), a zároveň s nimi nabídne několik rozhovorů, ze kterých vyčtete zřetelnou povahu každého z nich. Což je mj. další věc, kterou vedlejší postavy v hledačkách obvykle nemívají, a proto často bývají takové nijaké.

Z hladiny moře až do vrcholků hor

Zpátky k příběhu a atmosféře. Dobrodružnou pouť započnete na korzárské lodi, jíž velí mladičká Elizabeth – pirátka, která se plaví po Atlantiku a pod záštitou Koruny zatápí obchodnickým lodím konkurenčních velmocí. Atmosféra prvních minut neplánovaně opisuje některé scény Pirátů z Karibiku. Interiér kajut, do nichž nahlédnete, se totiž drží právě těch filmových zvyklostí. Není tu snahou ukázat autentický vnitřek lodě z 18. století, což je období, ze kterého si hra bere možná nejvíce.

Po možná tak čtvrthodince hraní konečně přistanete na souš a všechno začíná nabírat na obrátkách. Děj se zintenzivňuje a prostředí mění. Boj se zlem je boj o čas, proto vám hra nedovolí dlouho postát na jednom místě. Jeden okamžik se procházíte po vylidněném městě, druhý už prohledáváte zatuchlý močál nebo jste na cestě do zasněžených vrcholků hor. Krom toho, že se grafika scenérií nemá absolutně šanci omrzet, nemůže ani dojít k tomu, že byste si lokace zaměňovali a bloudili. Byť máte k dispozici mapu, kterou lze použít pro rychlé přesuny a orientaci ve světě, přehled si hravě udržíte i bez ní. Všechna místa od sebe snadno rozlišíte.

Z výtvarného zpracování na první pohled poznáte, že pozadí lokací je ručně kreslené, a nejde tím pádem o počítačově vykreslené textury. To hře nejenže přidává na osobitém kouzlu a atmosféře, ale také to umožnilo propašovat do každé scenérie notnou dávku detailů, kterých si všimnete, jen pokud si ji projdete pod drobnohledem. Dohromady ale tato série zachycených drobností utváří věrnou atmosféru, ať už jde o vyhlášenou putyku na náměstí nebo indiánskou vesnici ukrytou v horách. Kazí to jenom jediné: hudba. S její rozmanitostí je to u této hledačky opravdu bída. Posloucháte stále jednu a tu samou melodii, která je navíc protivná. Hudbu je naštěstí možné vypnout, byť to samozřejmě není ideální řešení.

Hledejte odpovědi

Nezdařený hudební doprovod však bohatě kompenzuje příběhový deník. Ten co do vydatnosti textu i obrázků naprosto válcuje deníky v jiných hledacích hrách. Celkem si můžete pročíst a prohlédnout více než sto stránek, na nichž je příběh zachycen očima vaší postavy, kapitánky Elizabeth. Deník mimoto slouží jako takový „pamatováček“ na klíče řešení všelijakých šifer, na které zde budete poměrně běžně narážet. Stačí si ve správný okamžik vzpomenout, že dotyčné symboly jste už někde viděli, a zalistovat.

Více než třicet logických a hledacích mini-her

Na téměř všech lokacích čeká alespoň jedna hledací scenérie nebo mini-hra. Jsou v poměru přibližně jedna ku jedné, takže hráč není unavován neustálým řešením rébusů ani neustálým hledáním ukrytých předmětů. Vzhledem k jejich zábavnosti a pestrosti není unavován vůbec. I ten, kdo hlavolamy jinak běžně přeskakuje, tady možná neodolá a pustí se do jejich řešení.

Nejen proto, že čekat na dobití tlačítka pro přeskočení je tu vážně zdlouhavé, ale proto, že pochopit je a vyřešit není vůbec složité nebo dokonce ubíjející. Sází především na hráčovu všímavost a netrápí ho zástupy skládacích hlavolamů s několika kolečky, které se bůhvíjak navzájem ovlivňují. Pokud se přesto stane, že nějaká mini-hra člověku nesedne, tak se díky rozmanité škále druhů alespoň nemusí obávat, že za chvíli dostane nějaký podobný hlavolam znovu.

Hratelnost hledacích úrovní je tu však fádnější. Předměty se hledají pouze podle seznamu s dvanácti vypsanými položkami. Žádné hledání podle obrysů nebo něco takového. Přestože byl pro Strážce světa zvolen nejtěžší způsob hledání, hledačky se tu plní příjemně. Obsahují interaktivní skrýše a jejich scenérie jsou přehledné, takže ani z delšího pohledu nezabolí oči. Hledané objekty totiž nejsou maskovány zákeřně, stylem „hnědý předmět na hnědém pozadí“.