Snomor se vrací! Noční můra chce zabíjet!
Chtěla před vším utéct, daleko. Myslela, že na samotě v horách unikne před temnou minulostí, svými nočními můrami, a hlavně Snomorem. Dlouho to vypadalo, že se jí to také podaří. Jenže před pánem zlých snů uniknout nelze. Pouze si vybral novou oběť – jejího manžela Tima.
Osud nějak Lauře ne, a ne dopřát klidný spánek. Stále ji pronásledují noční můry, že se Snomor vrátí a opět převrátí její život naruby. Tentokrát se ale cítí připravená – umí lépe zvládat svou sílu a dokáže se bránit. Její nepřítel to ví, a proniká proto do hlavy jejího milovaného Tima. Lauřin muž okamžitě upadá do kómatu a celý příběh prvního dílu se takřka opakuje. Lékaři jsou krátcí, protože ani netuší, s čím bojují, a hlavně kde mají bojovat – v říši snů, v samém nitru myšlenek a vzpomínek.
I když jde dějově o přímé pokračování jedničky, znalost jejího příběhu asi není úplně zapotřebí. Je to spíše takový ten typ pokračování „pojďme udělat totéž ještě jednou“, takže během hraní dvojky se vám pravděpodobně vybaví pocity, jaké jste měli při hraní prvního Snomora. Přestože ale koncept zůstává od hlavy až k patě stejný, jistých zlepšení se dvojka přeci jen dočkala.
O jednu obtížnost navíc
Druhý díl se dočkal vhodnějšího, resp. pestřejšího rozložení režimů obtížnosti, a vy si tak můžete vybírat mezi snadnou, běžnou a obtížnou variantou. Těžko ale říct, jak moc to během samotného hraní pocítíte, jelikož tyto režimy ovlivňují snad jen dobu do možnosti přeskočit nějakou minihru nebo do dobití tipu. Ten je stejně jako v prvním díle bohužel krajně nespolehlivý. Dokáže vás navést pouze do dosud nenavštívené zóny, ve které jakmile něco zapomenete sebrat, už vás do ní nepošle zpátky. Z jedné strany na vás bude křičet hláška „Nedá se tu nic dělat.“ a ze strany druhé vás několik předmětů čekajících v batůžku bude přesvědčovat o opaku.
Průchod lokacemi: Po fičáku zásek
Oběma dílům Snomora se nedá upřít jedna věc – každá jedna lokace dokáže v člověku vyvolat pocit, že žánr hledaček hrajete vlastně poprvé. Tím, že jsou dělané nesystematicky, nabízejí a zároveň vyžadují unikátní přístup, což třeba ne každému hráči sedne. Pokud potřebujete, aby bylo tempo vašeho pokroku hrou ideálně stále stejné nebo aby byly lokace intuitivní, u této hry zkrátka silně narazíte. Po několikaminutovém záseku (nic vzácného), kdy skutečně nevíte, jak dál, přijde osvobozující rozbřesknutí a velice plynulý postup, kdy najednou procházíte lokaci za lokací jako nic… a naopak.
Vizuálně lepší
Výtvarný styl zpracování scenérií zůstal stejný, ale nabyl na tolik potřebné ostrosti, takže se dokáže rozumně popasovat i s vyšším rozlišením. Díky tomu více vyniká krása abstrakce jednotlivých lokací a dají se rozeznat i jednotlivé detaily. Prostředí celkově vypadá bohatší.
A zlepšení doznaly po všech směrech i příběhové cut-scény. Design postav se více hodí do zbytku hry, jejich pohyb je plynulejší a akce živější. Vcelku jednoduchý příběh díky tomu dostal alespoň nějaký spád a dávku záživnosti.
O hledačky bohatší vedlejší aktivity
Absence hledaček byla u prvního dílu naprosto nepochopitelná. Tenhle největší nešvar celé jedničky byl však v jejím pokračování odstraněn. I tak tu ale přetrvává jedno malé „bohužel“ – hledačky zde nejsou příliš časté a zároveň nabízejí jen hledání podle seznamu, nikoliv i podle siluet či obrázků.
Určitou změnu oproti předchozímu Snomorovi zaznamenaly i hlavolamy. Ty jsou stále zejména skládací a přesouvací, ale jejich obtížnost se krapet snížila. Pořád představují solidní výzvu, ale takovou, kterou je podstatně příjemnější splnit. Není to nesmyslný dril šedých buněk mozkových.
Rychlé rozcestí:
STAŽENÍ 99 MINUTOVÉ PLNÉ VERZE HRY: klikněte sem.
STRÁNKA HRY: klikněte sem.